administrator , 19.05.2023

Den matek (vystoupení pro maminky)

Dne 16. května 2023 ve škole v Dolanech bylo vystoupení pro maminky ke Dni matek. Předcházelo tomu dlouhé připravování. Zkoušeli jsme dennodenně, až se z nás kouřilo. Po dlouhém a náročném tréninku přišel ten okamžik, na který jsme čekali jak my tak i všichni naši příznivci, kteří se na nás přišli podívat. Nejdříve jsme se zaměřili na podzim, ve kterém vystupoval velký dramatický kroužek. Poté přišly na řadu básničky i pantomima na další roční období. Nebojte se, byly také nějaké tanečky a písničky.

 Moc se mi to líbilo a doufám, že i našim příznivcům, kteří se na nás přišli podívat.

                                                                                                            (Aneta – 5. ročník)

Dne 16.května jsme ve škole měli krátké vystoupení pro maminky.

Začali jsme nacvičovat hned po Vánocích. Nacvičování byla pěkná fuška, ale my jsme to zvládli.Vystoupení se skládalo z básniček, pohádek, písniček a tanečků.

Na konec jsme maminkám dali dárečky, které jsme pro ně připravili.

                                                                                                           (Matěj – 3. ročník)

Na besídku pro maminky jsme se začali připravovat po zimě. Ze začátku nás to moc nebavilo, ale pak to byla legrace.

Představení začalo v 15,00 hodin. Měla jsem trému, ale nakonec mě to bavilo. Nejdříve jsme předváděli pantomimu podle ročního období, přidali jsme tam pár detailů a bylo to dokonalé. Také jsme zpívali písničky Antarktida a Kluci, kluci s holkama. Po písních přišla pohádka o tom, jak šlo vejce do světa. A jako poslední jsme tancovali ouky kouky a Bobíka.

Moc se mi to líbilo.                                                                           (Karolína – 4. ročník)

 

Dne 16.5 se konala besídka ke Dni matek.

Začali jsme trénovat hned po Vánocích. Nacvičování bylo peklo na Zemi. Skládalo se z pohádek, básniček a písniček a nakonec tanečků. Já jsem byl vypravěč a hrál jsem na kytaru. Proč peklo? Protože jsme tancovali bobíka. Ze začátku nám to moc nešlo, ale měsíc před tím to už bylo dobré. Na vystoupení to probíhalo, jak mělo, a já si to celkem i užil, ale mělo to i tmavé stránky. Například bobík to byly zatím nejhorší 2 minuty mého života, ale hlavní je, že se to líbilo maminkám.

                                                                                                          (Vojta – 5. ročník)

Po dlouhém trénování a úsilí jsme byli připraveni na besídku pro maminky.

Dramatický kroužek dělal pantomimu a ostatní pomáhali. Prvňáci a druháci říkali básničky a tancovali, starší ročníky hráli a zpívali. Vypadalo to, že se vystoupení maminkám moc líbilo, také si to zasloužily. Maminky jsou pro nás všechno. Ze začátku byly nervy a tréma, ale pak se všechno povedlo a maminky nám zatleskaly. Moc se nám to povedlo.

                                                                                                          (Julie – 5. ročník)

Dne 16.5. jsme měli besídku pro maminky.

Trénovali jsme na ní několik měsíců. Já jsem byl v dramatickém kroužku, takže jsem byl na scéně skoro pořád. Když už konečně přišel ten den, nebyl jsem ani nervózní. Nejdřív vystupoval dramatický kroužek. Julie přečetla úvod a už jsme museli dělat pantomimu. Vždycky jsme měli nějaké jiné roční období. Nejdřív byl podzim, proto jsme zahráli bacilovou pohádku. Byl jsem doktor. Potom jsme se zaměřili na zimu. Když jsme byli hotovi s pantomimou, zahráli jsme Antarktidu od Pokáče. Na jaře se nic moc nedělo. Po létu jsme zazpívali „Kluci, kluci s klukama“ od Uhlíře a Svěráka. Potom malý dramatický kroužek zahrál pohádku „Jak šlo vejce do světa“. Následoval tanec na písničku a reklamu „mňam mňam bobík“. Nakonec se  1. a 2. třída rozloučila na píseň Ouky kouky od Míšy Růžičkové. Kupodivu jsem celou dobu nebyl ve stresu.

                                                                                                             (Ondra - 5. ročník)

V úterý 16.5 jsme oslavili den matek. Dost dlouho jsme nacvičovali. Když už došlo na úterý, nacvičovali jsme asi dvě hodiny. Já jsem ve stresu nebyl, protože minulý rok jsem byl oblečený v sukýnce. Ale plno dětí bylo ve stresu. Při vystoupení jsme se zaměřili na roční období. K podzimu se hodila bacilová pohádka a tři básničky. Zimu předvedli všichni třeťáci a na konec jsme zpívali Antarktidu. Na jaře jsme s Járou šli jako turisti. Dále jsme zpívali Kluci, kluci s klukama. Poté malý dramatický kroužek hrál, jak šlo vejce do světa. To podle mě bylo nejvíce vtipné. Nakonec jsme tančili mňam mňam bobík. To mě tedy vůbec nebavilo. Přišlo docela hodně lidí a to bylo vše.

                                                                                                              (Jakub - 5. ročník)